O nás a výuce na naší škole

Jsme základní škola, která nese označení Česká daltonská škola. Pracujeme tedy dle daltonských principů. Kromě tohoto označení jsme získali certifikát Férová škola. Do naší školy se žáci těší, protože mají pestrou nabídku aktivit jak ve vyučování, tak i mimo něj. Ve výuce se zaměřujeme na individualitu jednotlivých žáků. Na druhém stupni mají žáci možnost výběru ze tří programů, a to z běžného, jazykového, nebo sportovního.

Na co se zaměřujeme:

  • Každý je svůj, průměrnost není řešení, využíváme toho, že každé dítě má nějaký talent, žáky proto vedeme v souladu s jejich zájmy a potenciálem.

  • Kvalitní základy českého školství obohacujeme moderními inovativními metodami. Žáci přirozeně objevují logické vztahy, využívají moderní technologie a výpočetní techniku.

  • Vztah mezi žákem a učitelem stavíme na partnerství a vzájemném respektu.

  • U žáků podporujeme samostatnost a zodpovědnost.

  • Žáky vedeme k odvaze, kreativitě, radosti z pohybu i lásce k přírodě.

  • Jsme škola, která podporuje dobrovolné zapojení rodin do života školy.

Jak se učí na naší škole?

Tato otázka by se někomu mohla zdát zbytečná. Jaká by asi mohla být odpověď? Učitelé prostě vyloží látku daného předmětu a děti se naučí nebo nenaučí a podle toho budou ohodnoceni.

Když se nad tím zamyslíme, tak zjistíme, že to takto jednoduché být nemusí. Samozřejmě jsou školy, které předchozí způsob práce stále preferují a někdy se jím i profilují. Jak je to tedy na naší škole?

Snažíme se naplňovat to, že děti učíme nejen znalostem, ale také postojům ke vzdělávání celkově a také se je snažíme připravovat na další život po skončení povinné školní docházky. To znamená žít spolu, umět komunikovat, vyjádřit svůj názor, brát ohled na ostatní, zajímat se o různé věci, poznat své silné i slabé stránky a také, aby ke škole nezískaly odpor, což je někdy hodně náročné, protože některé děti nejsou zvyklé na to, že mají nějaké povinnosti.

Jak to tedy děláme konkrétně?

Hodně pomáhá zaměření naší školy na daltonský způsob výuky, který svými principy – samostatnost, spolupráce, zodpovědnost – umožňuje dětem o způsobu své práce do jisté míry rozhodovat. Učí je práci si rozplánovat, navzájem si pomáhat i brát za svou práci odpovědnost. Pomáhá také využívání řady projektů, prezentací žáků, diferenciace a individualizace ve výuce.

Učitelé se stále vzdělávají a hledají cesty, jak s žáky pracovat. Dokladem toho je například výuka matematiky Hejného metodou, kdy učitelé pravidelně sdílí při vzájemných setkáních poznatky, jak se jim daří s žáky pracovat i řešit případné problémy. I v dalších předmětech se snažíme spojit praktickou a teoretickou výuku, aby si žáci mohli uvědomit využití poznatků v životě a hlavně být ve výuce aktivní. To je pro nás důležité. Ve vyučování má převažovat práce žáků. Učitele zase o to více věnují čas přípravě na výuku.

Důležitou zásadou pro nás je, že pokud není ve třídě bezpečné klima, nedá se tam stejně efektivně pracovat. Proto se třídní učitelé pravidelně věnují budování vztahů, vzájemné komunikaci mezi žáky, pečují o klima třídy i školy. Každotýdenní třídnické hodiny, které jsou pevně zakotvené v rozvrhu na druhém stupni, jsou u nás tradicí a učitelé využívají při jejich realizaci spolupráci se školním poradenským pracovištěm. Ve školním roce 2017/18 k nim na žádost učitelů přibyly i třídnické hodiny v pátém ročníku. Na prvním stupni využívají učitelé komunitní kruhy v rámci výuky a třídnické hodiny jednou za měsíc.

Teď je možná na místě otázka, co tento přístup učitelů konkrétně dokládá. Jsou to samozřejmě deníky třídních učitelů, vzdělávání učitelů, ale nejdůležitější jsou ohlasy samotných dětí. Každý rok navštěvuji každou třídu na prvním stupni a sleduji nejen práci učitele, ale svou pozornost věnuji hlavně dětem. Se třídami na druhém stupni trávím vždy celý jeden den a využívám i dotazníky žáků, kde se vyjadřují k tomu, co ve výuce oceňují, ale i k tomu, co jim vadí. Často bývají velmi otevření a několikrát jejich podnět vyústil i ve změnu, kterou určitý učitel ve své výuce učinil.

Stále hledáme cesty. Tento školní rok se snažíme zařazovat do výukových i třídnických hodin hodnotové vzdělávání. S touto metodou se učitelé seznamovali po celý školní rok. Pomáhá dětem ve výuce i při budování klimatu třídy a školy.

To vše je možné pouze v případě, že se učitelé o své žáky opravdu zajímají, jde jim o to, aby využili svůj potenciál, ale tento potenciál znají a nároky na žáky podle toho přizpůsobují. Je to hodně o spolupráci všech účastníků vzdělávání: učitelů, dětí, rodičů, vedení školy.

Jsme otevřeni spolupráci a společnému setkávání. Myslím, že náš cíl je společný.

Historie vzniku loga naší školy

V roce 2003 jsem nastoupila jako ředitelka na naši školu. V té době si obě pracoviště školy žila svým vlastním životem. Nefungovalo efektivní propojení mezi třídami na ulici Uprkova a na Horáckém náměstí. Žáci navštěvující horní budovu měli pocit, že chodí do samostatné školy, a po pátém ročníku velká část žáků odcházela na jiné základní školy. Chyběl tu prostě pocit sounáležitosti. Stál tedy před námi velký úkol, a to začít fungovat jako jedna škola, jeden tým. Byl to dlouhý proces, jenž dopadl úspěšně.

Součástí tohoto procesu bylo také vytvoření loga školy. Postupně vznikalo z návrhů žáků, ze kterých vybírala celá škola vítěznou podobu. Logo, které nyní používáme, vzniklo spojením dvou návrhů. Jeho grafická podoba znázorňuje, že k sobě patříme - dva domečky, které se drží za ruce, a číslo 13, v němž je obsaženo i číslo budovy na ulici Uprkova. Po nějaké době se nám povedlo obě budovy školy propojit. Nově vzniklé logo tak ještě více zdůrazňuje jednotu a dokazuje, že se nám podařilo dosáhnout našeho společného cíle.

Možná by někoho mohlo napadnout, že jsou modernější loga, ale v tom našem je právě historie a společná práce žáků, což je pro nás velmi cenné, a proto bychom ho chtěli i nadále zachovat. 

Mgr. et Mgr. Ivana Melichárková, ředitelka školy