Učíme se v kruhu

Spolupráce s MU

Učíme /se/ v kruhu

Naší fakultní školou projde během školního roku mnoho studentů. Jsou inspirováni netradičními způsoby výuky a jedním z nich je i výuka v kruhu - propojení poradního kruhu s procesem učení.
V kruhu učím velmi ráda a pozitivní ohlasy z řad žáků i studentů mě vždy potěší. Tentokrát si této zpětné vazby vážím velmi, jelikož ji napsal akademik, hospitující studentku, která byla u mě na praxi.

Michaela Leichmannová

Milé a milí,
byl jsem osloven redakcí Vašeho časopisu, abych sepsal 10 řádků či řádek (oba rody jsou možné) o svém zážitku z výuky češtiny v 8. ročníku na téma přátelství. Inu, chtěl-li bych se vyjádřit stručně, řeknu jen: Byl to zážitek na celý život. Přičemž někdo neznalý Vaší školy by se mohl domnívat, že se mi snad ve výuce stalo nějaké příkoří. Opak jest ovšem pravdou. Byl jsem (a stále jsem) nadšen. A to nepřeháním. Ovšem dojmů z tohoto zážitku je tolik, že přemýšlím, jakou roztomilostí přitáhnout Vaši pozornost k tak dlouhému textu.

Krom pedagogické fakulty učím také na základní škole, kde sdílecí kruhy používáme jako komunikační platformu, v tomto ohledu tedy komunikace v kruhu pro mě nebyla novinkou. Nadšen jsem byl ovšem ze způsobu, jakým je u Vás ve škole kruh organicky začleněn do výuky. Vyučující i žactvo, kteří nejsou na tento způsob výuky zvyklí, by se mohli domnívat, že je to něco nepřirozeného. Ve Vaší výuce jsem zakusil intenzivní zážitek příjemné atmosféry a zároveň přirozené, nenucené komunikace, kdy hovoří, kdo chce hovořit — jistě, má-li právě v ruce mluvicí předmět — nikdo není do hovoru tlačen, a přitom se každý dostane ke slovu (mluvicí předmět koluje). Výuka kruhem začíná i končí, čímž je zřetelně orámována.

Vyučující (v tomto případě studentka naší fakulty) formuluje jasná zadání a dává prostor žactvu, aby se doptalo, je-li cokoli nejasného (a z výrazu tváře některých žáků odtuší, že něco nejasného vskutku v myslích žactva probublává, že by tedy mohlo být k užitku instrukce ještě jednou upřesnit).

Kdo by přišel zvenčí a byl by zvyklý na tradiční výuku (a nechci tímto tradiční výuku dehonestovat, může mít v některých situacích a třídách své místo), možná by se ptal: „A kde je zde ta čeština, na kterou jsme zvyklí? Vždyť si jen povídáte o přátelství!“

„A ve kterém jazyce se bavíme o přátelství?“ zeptal bych se. V jazyce českém, odpovím si sám. Není-liž cílem výuky češtiny rozvoj dovednosti komunikovat v daném jazyce? A nebylo právě to, co se ve výuce dělo (kruh, potom práce ve skupinách, variace na metodu kmeny a kořeny, prezentace výsledků skupinové práce, sdílení myšlenek na závěr), ukázkou rozvoje této dovednosti? Lze snad rozvíjet komunikační dovednosti, aniž bychom přitom hovořili?

Navíc (podíváme-li se na danou výuku např. z perspektivy rozvoje slovní zásoby) slouží jako příklad, že nejde (jen) o to, aby žactvo znalo termíny synonyma, antonyma, slova nadřazená a podřazená, ale aby s těmito pojmy dokázalo v jazyce českém nakládat, to jest právě komunikovat.

A to jsem nezmínil fakt, že jedním z cílů této výuky byla (několikátá) evokace sloužící pro účely psaní slohové práce, v tomto případě úvahy, a to právě na téma přátelství. Vše do sebe důmyslně zapadá, kruh se uzavírá.

Mé nadšení z této ukázkové (ve smyslu i vzorové) výuky je natolik silné, že limit 10 řádků, ba ani řádek pravděpodobně dodržen nebude. Šlo by to vyřešit zmenšením obrázku koťátka, který možná redakce plánovala k textu připojit? Jsem si vědom toho, jak velkou prosbu na grafika časopisu tímto vznáším... Chci zároveň věřit, že obrázek koťátka, byť menší, přitáhne pozornost čtenářské obce k mému textu. Vše dobré tedy přeji jak koťátkům, tak také Vašim rozvíjejícím se komunikačním dovednostem.

S úctou a vděčností

Adam Veřmiřovský

Kruhová výuka očima studentky

Během své praxe u paní učitelky Leichmannové na vaší škole  jsem měla poprvé možnost vést samostatně kruhovou výuku v hodinách českého jazyka, což pro mě byla opravdu mimořádně obohacující zkušenost. Tato forma, kterou jsem doposud znala spíše jen z pohledu žáka/studenta, mě oslovila zejména svou schopností aktivně zapojit všechny žáky do procesu učení. Na kruhové výuce nejvíce oceňuji otevřenost komunikace, sdílení názorů a vzájemné učení mezi žáky, což vede nejen k lepšímu porozumění učivu, ale také k rozvoji sociálních dovedností, jako je například respekt k názorům druhých a aktivní naslouchání. Na základě této mé zkušenosti bych ráda kruhovou výuku zařazovala do svých hodin pravidelně, neboť se domnívám, že její přínos spočívá nejen v hlubším osvojením učiva, ale také v budování pozitivního třídního klimatu.

Nikola Čepáková