Výměna s holanskými studenty aneb jak získat zkušenosti nejen v používání cizího jazyka

V průběhu letošního školního roku se nám podařilo zrealizovat výměnu, a to v pořadí již druhou s holandskou školou z městečka Naaldwijk. Naši žáci pobývali v Holandsku před Vánoci a holandští studenti nás navštívili na jaře. Jedná se a akci, kterou bychom nebyli schopni zorganizovat bez podpory rodičů zúčastněných dětí, kterým bychom touto cestou chtěli poděkovat za jejich iniciativu  a ochotu. Děti se v průběhu výměny podívaly na řadu zajímavých míst v Holandsku a pobyt v České republice byl zaměřen na poznávání jižní Moravy. Po ukončení výměny jsme všechny zúčastněné požádali o zpětnou vazbu. Zajímal nás jejich pohled na klady a případné zápory. Níže uvádíme zajímavé výroky, jak ze strany rodičů, tak našich žáků. Přeji příjemné počtení!

Jak výměnu hodnotili žáci:

1. Co se ti na výměně líbilo?
Líbil se mi výlet do Moravského krasu, na Babí lom, návštěva Tree housu, vyrábění upomínkových předmětů. Našli jsme si nové kamarády a procvičili jsme si angličtinu. Poznala jsem novou kulturu a zjistila, jak se mají v jiných zemích. Měla jsem možnost jet s kamarády na velký výlet. Já jsem si s mojí holandskou studentkou užila úplně všechno. Byl to nejlepší týden, ale uteklo to strašně rychle. Zlepšil jsem si angličtinu, poznal nové kamarády, mám zkušenost s angličtinou v praxi. Poznal jsem, jak se žije v holandské rodině. Poznal jsem tradice v Holandsku, co pěstují a přineslo mi to hodně angličtiny. Líbil se mi let v letadle s kamarády. Výměnný pobyt jsem si velmi užil a určitě bych si ještě něco podobného zkusil.Všem bych ho vřele doporučil.

2. Jak ti výměna pomohla s angličtinou?
Procvičila jsem si angličtinu v praxi, protože jsem musela mluvit anglicky prakticky celý týden. Prospělo to nejen mně, ale i celé rodině, byla to angličtina v praxi a ne před tabulí. Pomohlo mi to nebát se zeptat na cokoliv, protože v hodině takovou možnost nezažijeme. Naučil jsem se nová slova. Zjistila jsem, že když musím, tak se domluvím.

A co na to rodiče?

Bradley byl milý a slušný kluk, vše doma bez problémů, anglicky jsme se domluvili ok – já jako maminka jsem si procvičila angličtinu asi z rodiny nejvíce, akorát a také díky „ztrátě“ os. dokladu jsem si měla příležitost více promluvit i s hol. učiteli anglicky při návštěvě cizinecké policie v Brně a pak během výletu do Lednice a při prohlídce zámku, parku, minaretu. (D. Jelínková)

Moc ráda poděkovala za pomoc s programem během návštěvy holandské studentky Demi, ze které jsme byli nadšení. Ráda bych poděkovala i paní Křivanové za organizaci prvního společného večera-posezení v Pizzerii a taky paní Budské za možnost účastnit se baseballového zahájení.  (M. Faldýnová)

Výměna dala Alence i mně novou zkušenost...stala se zodpovědnější, musela řešit časový harmonogram, používat cizí jazyk, podívala se do jiného státu, kam bych ji jen tak nemohla poslat...Femke byla moc slušná, hodná, nadšená, mluvila méně, takže občas obě mlčely, ale vždy danou situaci vyřešily...smály se atd....byla přítomna i aktivit naší rodiny... výměna dala Alence i mně novou zkušenost...stala se zodpovědnější, musela řešit časový harmonogram, používat cizí jazyk, podívala se do jiného státu... (P. Oprchalová)

Při společném programu mimo školu jsem měl pocit, že mají děti spíše tendenci být a komunikovat jen se "svými". I přesto si myslím, že taková akce má pro naše děti význam z hlediska sociálních vazeb, komunikace a samostatnosti. (M. Hubáček)

Naše dcery i my jsme oba týdny výměny hodnotili pozitivně. Děvčata nadchnul program organizovaný holandskou školou i rodiči, a stejně tak česká část. Jediným záporem bylo, že zejména "naši" dva holanďani nejevili o celou akci žádný zájem a bylo vidět, že se jí účastní proto, že musí, ne že by sami chtěli. Komunikace s nimi tedy byla náročná i pro nás, natož pak pro Lenku s Luckou. Přesto jsme však za tento typ akce rádi a děkujeme za její bezvadnou organizaci! (P. Kozák)
 Výměnný pobyt škol je určitě výborná věc. Dětem rozšíří obzory. Být sám ( bez rodičů ) v úplně jiném prostředí, poznat jak tam lidé běžně žijí a domluvit se cizím jazykem – to je určitě skvělá zkušenost, kterou by jen tak nezískali ... Ten “náš” Daan mi říkal, že ho překvapuje , že jsme a žijeme podobně jako oni, čekal prý , že budeme o dost jiní. (B. Hudečková)

 Víkend jsme strávili v Jeseníkách, koulovali se, blbnuli, pak poprvé v životě okusili letní bobovou dráhu, byli s námi na hradě a v aqulandu. (D. Motyčka)

Přínos vidím v tom, že děti se vzájemně ve všem "otrkávají" v cizích prostředích, aktivně používají + se cvičí v cizím jazyce, že mohou blíže vidět, jak fungují nebo nefungují rodinné vazby obecně, ať je to kdekoliv, pokud má člověk to štěstí a dar, že členové rodiny jsou ta správná "společenská" jednotka, může navíc nasát a postřehnout jemné odlišnosti ve zvycích jak uvnitř domácnosti, tak nějaké národní společenské tradice atp., což určitě rozšiřuje obzory. (J. Derková)

Chtěl bych Vám a organizátorům celého výměnného pobytu poděkovat a vyjádřit hluboké uznání. Celý projekt hodnotím velmi pozitivně. Děti získaly reálnou představu nejen o životě a kulturních zvyklostech v jiné zemi, ale měly možnost porovnat si své jazykové schopnosti pro základní porozumění se schopnostmi svých vrstevníků z Holandska. V tomto ohledu jistě našly kromě nových kamarádů i motivaci do dalšího sebevzdělávání. Snad to bylo i náhodným výběrem našeho žáka z Holandska, že mi bylo velmi líto a smutno, že projekt již končí, když jsem viděl oboustranné dojetí nových kamarádů při odjezdu domů. (M. Vondruška)

A na závěr připojujeme vtipný a trefný komentář pí Budské:

První fáze začíná ještě před příjezdem.
Drobné opravy domu, které čekaly na své uskutečnění řady týdnů, někdy i let, byly rázem provedeny!
Výměna vodovodní baterie, umístění obrázků na stěnu, zatřena skvrna na stěně, úprava zahrady, odvoz hromady lecčeho z předzahrádky, ostříhání stromů a o úklidu celého domu ani nemluvě! Ještě týden a vrhneme se na pět let plánovanou stavbu podkroví.
V této době byla předčena veškerá má očekávání!

Fáze druhá, samotný příjezd Holanďanky.
Ještě před prvním kontaktem jsme vyplnili dotazník o naší rodině a musím konstatovat, že nám byla vybrána úžasná slečna. Podobný styl bydlení, stejně stará sestra, zvířata…
Byla velmi milá, za vše vděčná, respektovala naše zvyky a po dobu jednoho týdne byla naší nejstarší dcerou.
Děti měly program organizovaný školou a dále se domlouvaly samy, naše součinnost nebyla téměř třeba. Pouze zajištění jídla a funkce taxikáře. Takže žádná výrazná změna oproti normálu.
Druhou fázi bych, mimo jiné, nazvala zábavnou etapou a manželství utužující týden!

„Ale ne! Představ si, že sem prošel chodbou a o nic jsem nezakopnul!“
„Jsem to vůbec doma?“
„Viděla jsi pokojíček, na zemi neleží žádné oblečení?“
Při otevření lednice: „ Někdo má narozeniny? To si musím vyfotit, to jsem viděl naposledy o Vánocích!“
„Páááni, v koupelně je toaletní papír! Žádné papírové kapesníky, žádné papírové boxy a kuchyňské role…“
„Děti, pojďte se podívat, na stole je snídaně!“
„Teplá večeře? Jdu o tom napsat mamince!“

Mgr. Lenka Vonášková
Mgr. Tereza Skoumalová
Mgr. Jitka Tomanová