Jak Horácký dream tým zazářil v bronzovém lesku

Myšlenka dát dohromady tým hráčů složených z našich bývalých žáků a učitelů vznikla v době, kdy jsem se dozvěděl, že kluci, se kterými jsem v době virové chodil každou neděli hrát fotbal, se připravují na jeden místní turnaj v malé kopané. Zbývalo jediné – managersky zajistit a získat nejrůznější kontakty na hráče, kteří jsou nějakým způsobem spojeni s naší školou, a získat je pro svoji věc – postavit se proti vyspělejším soupeřům, odhodlání, soudružnost a týmové horácké srdce. Nakonec i přes nepřízeň počasí se podařilo dát dohromady mladý, ale velmi kvalitní tým.

Pozvání přijali loňští vítězové „řečkovického Nagana“ Ondra s Patrikem, kteří svým čtením hry a krátkými přihrávkami zamotali hlavu nejedné zkušené obraně soupeře. Do brány se postavil Vašek Kovář, který svým čtením hry dodal klid našim zadním řadám. Já jsem se coby manager týmu ujal kapitánské pásky. Když doplachtil náš bývalý žák a několikanásobný účastník LOH Viki a Adam Dobrovolný se svým tátou, vzniklo velmi charakterově silné mužstvo, přestože se rodilo na poslední chvíli a čas na sehrání prakticky nebyl žádný. Až možná příliš překvapivě jsme zahájili třemi vítězstvími v řadě a rázem se kolem našich mladých hráčů točili všemožní lidé od fotbalu. Místní nás dokonce pasovali do role favoritů.

Možná až příliš snový začátek, jistota postupu do play-off a role favorita nás maličko uchlácholila a z mužstva se postupně začal maličko vytrácet týmový počáteční entuziasmus. Navíc jsme trošku ztratili tolik potřebné štěstí a na naše kopačky se logicky začala lepit nervozita. Tým, který nás čekal v semifinále turnaje, byl zřejmě nad naše síly – prohráli jsme 3:6 a čekal nás penaltový rozstřel o třetí místo s prakticky domácím týmem, který znal dokonale kvalitu místního trávníku. Situace pro nás nebyla emočně vůbec lehká – náš mladý a perspektivní tým byl logicky emočně dole, přesto jsme až na výjimky byli v penaltách úspěšní. Je až s obdivem, kde se vzala v hlavách, myslích a srdcích silná vůle pootočit kolem osudu a zkusit vybojovat třetí místo. Když pak Vašek vystihl směr jedné z posledních soupeřových penalt, právem jsme získali pohár za 3. místo.

Horácký dream tým, který byl složen převážně z řad učitelů, našich bývalých absolventů či jejich rodičů, zářil na turnajovém jevišti hlavně zpočátku turnaje, pak se sice maličko v mezihře zasekl, ale nakonec ukázal pevný charakter a naši mladí hráči, kteří jsou velkým příslibem do budoucna, zaujali nejednoho fotbalového odborníka.

Pavel Váňa